next up previous
Next: Prostá iterace Up: Iterační metody řešení soustav Previous: Příklad nestacionární iterační metody

Stacionární iterační metody

Pro všechna vlastní čísla $\lambda$ matice ${\bf B}$ ( tedy čísla, pro která existuje takový $\vec{v}$ , že platí ${\bf B} \vec{v} = \lambda \vec{v}\ $) musí platit $\vert\lambda \vert < 1$.

Věta Nutnou a postačující podmínkou konvergence metody je podmínka, aby spektrální poloměr $\varrho ({\bf B})$ byl

\begin{displaymath}\varrho ({\bf B}) = \max \limits_{i=1, \dots , n}
{\vert\lambda_i\vert} < 1\end{displaymath}

Věta Pokud v některé maticové normě platí

\begin{displaymath}\Vert{\bf B}\Vert < 1\ ,\end{displaymath}

pak iterace konverguje.

Odhad chyby Chceme dosáhnout přesnosti $\varepsilon$ a tedy iterovat, dokud nebude

\begin{displaymath}\Vert\vec{x}^{(k)} - \vec{x} \Vert \leq \varepsilon\ .\end{displaymath}

Výraz $\Vert \vec{x}^{(k)}- \vec{x} \Vert$ lze odhadnout

\begin{displaymath}
\Vert \vec{x}^{(k)}- \vec{x} \Vert= \Vert \vec{x}^{(k)}
- {\...
...f A}^{-1} \Vert \, \Vert {\bf A}
\vec{x}^{(k)} - \vec{b} \Vert
\end{displaymath}



Jiri Limpouch
2000-03-08